Facebook: Odcházení

Mí milí (nepočetní) facebookoví přátelé,

rozhodl jsem se po deseti letech (!!!) zrušit svůj profil na Facebooku. Ztratíme spolu sice trochu kontakt, ale nezoufejte - pokud budete chtít, v kontaktech naleznete spoustu jiných možností. Rád o vás uslyším.

Pokud by vás zajímalo proč jsem se rozhodl můj profil zrušit, můžete si dočíst tenhle článek.

Pokud jste si právě oddechli, že vás přestanu zásobovat divnostmi a zprávami ze světa Sluníčkářů, taky dobře 😉

Nová technologie

Technologie mají jednu vrozenou vlastnost. Lidstvo, jako celek, nějakou dobu nechápe co si s novou technologií počít a jaké bude mít důsledky.

Nejinak je to s technologiemi pro přenos zpráv. Psané písmo, knihtisk, fotografie, telegraf, rádio, televize a nejnověji Internet. Změny, které tyto technologie působí hezky shrnuje kniha Ubavit se k smrti (Neil Postman). Tak například:

• Díky knihtisku se radikálně snížila cena knih a tím se mohla rozjet revoluce vzdělanosti. Vzdělanci té doby líčili jaké katastrofické jevy se objeví, když knihy začne číst masa.
• Telegraf zmenšil vzdálenosti. Najednou se objevily podřadné zprávy z druhého konce světa, které se tvářily jako lokální. Opravdu potřebujete vědět o každé autonehodě s tragickými důsledky, která se v ČR stane? Jak se to týká vás osobně?
• Fotografie umí lhát. Může navodit pocit úplně jiné scény, než jaká byla v realitě.
• Rádio bylo zneužito k nacistické propagandě.
• Televize dokáže zaujmout tak, že před ní strávíte život.

Přičemž ale každá z těchto technologií posunla lidstvo o hodný kus kupředu. Pouze jsme si po čase uvědomili, jak s každou z nich pracovat. Jakou je potřeba přijmout legislativu, jak si zprávy z nich ověřovat, jak moc času s nimi ztrácet. Chtělo to ale spoustu času.

S Internetem to bylo podobné. Mimo vojenské a akademické prostředí se dostal někdy v polovině devadesátých let. Od té doby se postupně vyvíjel, klíčové technologie byly email a WWW. Z počátku Internet používali nadšenci, pak progresivní firmy a nakonec široká veřejnost. Služby na Internetu byly dost často placené. Až později se rozšířily služby zdarma profitující z reklamy, které nyní naprosto převažují.

Trvalo 20 let, než se objevil Facebook. Původně byl navržen jako komunitní nástroj studentů amerických univerzit. Bylo v něm možné najít informace o studentech a vyučujících. Proto ten název: face book, kniha obličejů.

Nápad se ale ujal a postupně rozšířil. Lidé začali nacházet různé způsoby použití:

• Můžete zůstat ve styku s dávnými spolužáky, přáteli, vzdálenou rodinou. Víte, že se jim narodily děti, kde pracují, jaké zastávají názory.
• Mohou vzniknout sociální bubliny lidí, kteří ve svém okolí dříve nedokázali najít spřízněné duše. Na Internetu se vždy někdo najde, ať je vaše téma sebeokrajovější.
• Zprávy ze spřízněné sociální bubliny vám pomohou utvrdit se ve svých názorech, stejně jako zprávy z bubliny nepřátelské.
• Máte místo, které vás kdykoliv zabaví. Dokonce lépe než televize.
• I člověk, který nebyl schopen se svými názory překročit hranice své vesnice může nyní oslovit masy.

To, že se dá Facebook použít na zmíněné věci ale ještě neznamená, že je to dobrý nápad…

Historie odcházení

Že je s Facebookem něco v nepořádku jsem si poprvé uvědomil před asi pěti lety, kdy na mě vybafly fotky z porodu dítěte kamaráda-mého-kamaráda, kterého jsem ani neznal. Opravdu si ten člověk uvědomoval, kolik lidí je uvidí? Po tomto zážitku jsem alespoň přenastavil bezpečnost mého a manželčina účtu.

Rok nebo dva zpátky se objevil trend “nemít Facebook”. Jak bylo dříve trendy jej mít, tak začalo být trendy jej nemít. Nové generace už Facebook neřeší vůbec. Tehdy jsem uvažoval o smazání účtu, ale nakonec jsem se omezil na ignorování všeho, kromě přátel.

Nyní jsem se tedy rozhodl definitivně odejít. O důvodech se rozepíšu níže. Vy můžete mít jiné důvody proč zůstat, což je absolutně v pořádku. Tak ty moje prosím neberte jako moralizování, ale jen podklady pro mé rozhodnutí. A třeba se budou hodit i vám ke změně pohledu.

Být zbožím

To moudro znám už několik let:

Pokud nějakou komerční službu dostáváte zadarmo, nejste zákazníkem — jste zbožím.

Protože Facebooku nezaplatíte ani korunu, musí vydělat jinak. Reklamou:

To by mi samo o sobě nepřišlo špatné. Problémem je, že aby Facebook reklamu prodal dobře, musí nasbírat spoustu osobních dat. Zadavatelé reklamy tak mohou použít informace typu:

• Věk,
• pohlaví,
• profese,
• kde se zrovna nacházíte,
• náboženství,
• jestli máte děti a jak jsou staré,
• politické názory,
• zájmy.

A ne, není to tak, že pokud jste tato data nikam nezadali, Facebook je nezná. Facebook sleduje vaše chování:

• Pokud například nasdílíte fotku novorozence, ke které vaši známí napíšou spoustu gratulačních komentářů, dokáže Facebook automaticky vydedukovat, že jste se stal rodičem.
• Když dáte často like příspěvku politické strany, zná vaši politickou orientaci.
• Když dáváte like na stejné příspěvky jako celá skupina jiných uživatelů, znamená to, že jste si v něčem podobní.
• Když si na výletě pustíte Facebook na mobilu, ví že může umístit reklamu na restaurace v okolí.

Facebook o vás ví v některých ohledech více, než vy sami. Člověk má vysněnou představu o tom, jak se chová. Realita bývá jiná a Facebook ji zná.

Ubavit k smrti

Taky jste si všimli, že pro vás má Facebook zábavu v jakoukoliv denní i noční dobu? V čekárně u doktora, v dopravní zácpě, na záchodě, …? Dokonce ani televize nemá tu schopnost, protože nemůže vyhovět všem a být všude.

Ale protože o vás Facebook ví hodně, a může servírovat obsah přizpůsobený jen vám, může vás zabavit kdykoliv. Otázkou pak je, jaká je v tom hodnota. Co vám to přináší a kam vás to posouvá.

Úniky osobních dat

Další věc je, že Facebook není schopen vaše osobní data uhlídat. Po celou dobu jeho existence se objevují problémy s kradením osobních dat, ale i celých profilů.

Nejnovější kauza s ovlivňováním voleb, kdy soukromá firma Cambridge Analytica využila děr ve Facebooku a nakradla osobní údaje, které pak prodala volebním štábům (i v ČR) rozhodně není ojedinělá. Opravdu chcete, aby šikovný marketér, a je úplně jedno z které strany, ovlivnil vaši volbu? Nevím jak vy, ale já si pak připadám jako ovce.

Pohár trpělivosti asi přetekl a tak se pod hashtagem #deletefacebook začali lidé hromadně zbavovat Facebooku. Třeba i Elon Musk ve svých společnostech Tesla a SpaceX.

Pasivní sledování

Na Facebooku se mi objevují životy lidí, které jsem fyzicky nepotkal třeba deset let. A stejně dlouho s nimi nepromluvil. Z dávné známosti jsme se na Facebooku skamarádili a od té doby se pozorujeme. Ale jaký to má smysl? Když už se potkáme, nastanou jen trapné okamžiky, kdy si člověk uvědomí, že si vlastně nemáme co nového říct, protože si stále vidíme do soukromí.

Sociální bubliny

Sociální bubliny jsou problém. Pokud někoho sledujete a souhlasíte s každým jeho slovem, nic nového se nedozvíte. Jednu dobu jsem sledoval Dana Přibáně a podepsal bych většinu toho, co na Facebooku vyprodukuje. Po nějaké době jsem si ale uvědomil, že v čtení jeho příspěvků není žádná hodnota. Pokud s jeho názory souhlasím, proč je číst stále dokola?

Není lepší sledovat někoho s (alespoň občas) jinými názory? Někoho kdo mě provokuje a nutí se zamýšlet? Zvažovat vlastní postoje?

Temná síla

Facebook je jedním z médií, kterými se šíří hoaxy a záměrně nepravdivé zprávy. Z povahy věci Facebook vzdoruje (jakkoli se tváří, že ne) snahám o vymýcení těchto negativních jevů, protože zvyšují jeho tržby.

A pokud má pocit, že se vám budou tyto nepravdy líbit, naservíruje je. A člověku se líbí, protože potvrdí jeho názor. To z nich ale ještě nedělá pravdu, jakkoli se o to doba postfaktická snaží.

Závěr

Tak, to jsou mé důvody, proč na Facebooku končím. Snad jsem je popsal alespoň trochu pochopitelně.

Dovolím si trochu věštit ohledně budoucnosti sociálních sítí:

1. Lidé se přestanou spojovat na základě dávných vztahů, ale budou si udržovat pouze ty, které udržují aktivní i v reálném životě. Například se spolužákem ze střední školy budu ve spojení pouze v případě, že s ním alespoň jednou ročně promluvím, nebo si napíšeme. I tak ale neuvidíme fotky svých dětí, pokud je našim společným tématem například jen záliba ve fotbale.
2. Sítě budou decentralizované. Data nebude vlastnit Facebook, ale jednotliví lidé a jejich známí. Pokud si dnes píšete s přítelem, jste sice vlastníkem textu vy i váš přítel, ale Facebook si s nimi může dělat co chce. Totéž u fotek. Existují už nějaké pokusy o otevřenou alternativu jako Diaspora ale jsou zatím jen v plenkách.
3. Anonymita se hodí k lecčemu, ale ne k pravdě. Rozdíl mezi informací a pravdou je v tom, že za pravdou někdo stojí, ručí za ni. Zdroj není anonymní. Většina lživých a bulvárních informací tento atribut postrádá. Síť budoucnosti bude tento aspekt vynucovat, nebo alespoň zohledňovat. Možná vznikne i jakýsi rating důvěryhodnosti daný historií člověka, reputací.

Tak na shledanou na takové budoucí síti! Pro teď aspoň na Twitteru…